POTENCIÁL VYUŽITÍ OTEVŘENÝCH DAT V MĚSTSKÉM PLÁNOVÁNÍ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Eva Horáková
V oboru: Urbanismus
Otevřená data jsou data, sbíraná veřejnými institucemi, která jsou volně dostupná na internetu a distribuována v počítačově čitelném formátu. To umožnuje a zjednodušuje jejich další využití třetími stranami. Tato veřejná data je možné dále zpracovávat pro nejrůznější aplikace zjednodušující veřejnou participaci a orientaci ve městě. Jaká města se již k otevřeným datům připojila a která data nejčastěji otvírají? Tento příspěvek podá přehled o situaci stavu využití otevřených dat u českých a několika zahraničních mest.
Téma disertační práce: Otevřená veřejná data v městském plánování
Školitel: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
BROWNFIELDS A MĚSTO
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Adéla Chroboczková
V oboru: Urbanismus
Tento příspěvek se zabývá problematikou brownfields na úrovni státu a úrovni města. Mapuje současné umístění a stav brownfieldů v postindustriálním městě Brně. Plochy brownfields také úzce souvisí se současnými trendy města jako je například Smart City a Compact city, Zdravé město, či Město krátkých vzdáleností. Jádra měst se vylidňují a samotná města rostou do šířky, hlavně ve svých periferních oblastech. Tomu chce současné plánování měst zamezit.
Téma disertační práce: Urbánní strategie a taktiky transformace postindustriálních území evropských měst
Školitel: doc. Ing. arch. Karel Havliš
ELASTICITA JAKO URČUJÍCÍ FAKTOR PŘIROZENÉ OBNOVY SÍDELNÍ STRUKTURY
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Barbora Jenčková
V oboru: Urbanismus
Probíhající proměna sídel a krajiny sleduje proměnu životního stylu, vztahu člověka ke krajině. Mizí vztah k půdě jako zdroji obživy, mění se postoj obyvatel k podobě sídel. Zástavba se extenzivně rozpíná, mění se měřítko a formy osídlení, do struktury se vepsaly novotvary bez vztahu k území. Ztrácí se vzájemné vazby v území, obsahující vlastnosti živých struktur.
Vývoj sídel ve vztahu ke krajině zaznamenal ve sledovaném období minimálně dvě problematické fáze – proměnu pozemkové struktury v poválečném období a období posledních přibližně 25 let, kdy se objevuje výrazná suburbanizace.
Na podobě krajiny a osídlení se podepisuje způsob územního plánování. Je proto nezbytné zdůrazňovat vytváření vzájemných vazeb, uchování krajiny jako nenahraditelné hodnoty.
Téma disertační práce: Tradiční model rozvoje osídlení a jeho zhodnocení
Školitel: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
VLIV VEŘEJNÉHO A DEVELOPERSKÉHO ZÁJMU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Tereza Ježková
V oboru: Urbanismus
Rozvoj současných měst je souběžně ovlivňován veřejnými a podnikatelskými zájmy a závisí především na ochotě těchto subjektů najít společný cíl, kterého chtějí dosáhnout. Na případových studiích je možné vysledovat porovnáváním priorit, chování a rozporů, jak se změní kvalita veřejného prostoru a života obyvatel, množství pracovních příležitostí, ekologické a hygienické podmínky v případě, že bude realizován záměr developera nebo bude v maximální míře hájen veřejný zájem, a jaký je pohled ze strany města, který je reflektován v ÚP.
Záměrem je odhalit, zda veřejnost, ÚP či naopak developer, či všichni přispívají k žádoucímu rozvoji lokality či města.
Téma disertační práce: Rozvoj města ve veřejném a developerském zájmu
Školitel: doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
POP-UP: AKTIVACE NEVYUŽÍVANÝCH PROSTORŮ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. et Bc. Marie Joja
V oboru: Architektura
Města při své suburbanizaci přesunula mnoho energie na aktivity na předměstí a místa v samotném centru ztratila zájem. Nečinnost a přehlcenost funkcí způsobila úpadek dříve prestižních pozic. Úkolem současných urbanistů a architektů je tato místa znovu objevovat a vynaložit nemalé úsilí na jejich opětovné zařazení do struktur a provozů, protože kompaktní živoucí centrum je známkou moderního fungujícího města. Uvedené případové studie se zaměřují na princip využití dočasné dřevěné konstrukce za účelem oživení opuštěného či zanedbaného prostoru formou pop-up na evropském kontinentu. I přes různý účel financování, z převážné většiny ze soukromých zdrojů (výjimka městských zásahů v Košicích), došly projekty stejného úspěchu - upozornily neotřelým způsobem na potenciál místa a daly mu na chvíli ožít. V průzkumu je kladen důraz na vliv tohoto zásahu na budoucí využití (tzv. „patterns“ byly převzaty z knihy autorů P. Oswalta a kol.) a ve všech z uvedených příkladů došlo k úspěšnému nastartování revitalizace daného místa, ať už ve stejném funkčním duchu, který by představen, či v jiné nápadité režii. V neposlední řadě princip pop-up zapojuje do dočasné funkční náplně komunitu a umělce z blízkého okolí, aby byla zachována atmosféra místa v návaznosti na okolí a jeho historii, což často mívá další přidaný vliv na oživení komunitního života a pozdvihnutí atraktivity u místních obyvatel.
Téma disertační práce: Interpretace tradičních strukturálních principů v soudobé architektuře
Školitel: doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
VYHODNOCOVÁNÍ DAT O KVALITĚ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Pavla Kilnarová
V oboru: Urbanismus
Způsob zobrazení vyhodnocovaných dat z průzkumu pro hodnocení kvality veřejných prostranství může ovlivnit interpretaci závěru. V současné době probíhá sběr dat dvěma základními způsoby – z veřejně dostupných databází a pozorováním in-situ. Tento článek popisuje metodiku prezentace a vyhodnocení dat pořízených za tímto účelem. Přínos předložené metodiky je demonstrován na případové studii tří zkoumaných náměstí ve městě Brně včetně stanovení okrajových podmínek jednotlivých zobrazovacích metod.
Téma disertační práce: Hodnocení kvality veřejných prostranství
Školitel: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.
VÝRAZOVÉ PRVKY SOUČASNÉ ARCHITEKTURY
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Iveta Kokolia Křížová
V oboru: Architektura
V posledních letech směřuje architektonický proces navrhování více rozličnými cestami, jako tomu bylo doposud. Jeho cíl je ale vždy stejný́. S nástupem moderních technologií také vznikají nové formy a architektonické prvky. Co jsou ony ortodoxní procesy, které vstupují do navrhování a vytvářejí hranici mezi kvalitní architekturou a stavěním. Jakým způsobem stanovíme hranici mezi podstatou každého díla vnímanou nejen samotným architektem, ale i člověkem, kritikem, který́ na stavbu nahlíží. Jaké znaky vymezují současnou dobu a její pojmenování na vybraných příkladech.
Téma disertační práce: Výrazové prvky současné architektury
Školitel: doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ A JEHO TRANSFORMACE NA PŘÍKLADU MORAVSKOSLEZSKÝCH BESKYD A JEJICH PODHŮŘÍ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Jan Kraut
V oboru: Urbanismus
Český venkov v uplynulých 2 stoletích prochází řadou změn, ty se v tomto různorodém prostoru mnohdy liší - jak vlivem na podobu prostoru tak mírou transformace společnosti. Příspěvek mapuje dopady těchto změny na situaci venkovského osídlení v severovýchodní části republiky.
Toto území patří mezi nejmladší osídlované krajiny naší republiky s řadou specifik, ty vedly rovněž k jedinečné podobě osídlení, kterou následně velmi narušil průmysl a překotná urbanizace. Charakter, kontinuitu a kvality prostředí je zde proto obtížné identifikovat a správně interpretovat.
Téma disertační práce: Soudobé proměny českého venkova
Školitel: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
KONSTRUKCE A ARCHITEKTONICKÝ PROSTOR
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Daniel Kuda
V oboru: Architektura
Architektonické dílo je syntézou tří základních determinantů: prostoru, formy a hmoty, které se navzájem ovlivňují. Současná moderní architektura je založena na návrhu prostoru, kdy tento návrh vychází z jiných zákonitostí, než jsou zákonitosti strukturální. Při platnosti vztahu prostor – hmota – forma by měl být výsledný prostor značně ovlivněn výběrem materiálu (hmoty) a následně konstrukčního systému (formy). Pro experiment bylo zvoleno několik progresivních staveb vyznačující se převážným využitím jednoho materiálu pro konstrukční systém. Tyto stavby byly následně navrženy v konstrukčním systému vycházejícího z jiných materiálů, nežli byl ten původní. Následně byly výstupy porovnány. Výsledky experimentu prokazují význam prostorového aspektu konstrukčního systému a naznačují přirozené konstrukční uspořádání každého materiálu.
Téma disertační práce: Aspekty konstrukčního systému v kontextu architektonického návrhu
Školitel: doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
PRIESTOR PRE KREATIVITU: VYUŽITIE PRÁZDNYCH PRIESTOROV PRE KREATÍVNY PRIEMYSEL
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Andrea Leitmannová
V oboru: Urbanismus
Príspevok prezentuje priebežný výsledok výskumu zameraného na identifikovanie potenciálu prázdnych priestorov vybraných Bratislavských štvrtí/ ulíc pre kreatívny priemysel s cieľom vytvorenia kreatívnych klastrov. Na ilustrovanie rôznorodosti prístupov k reaktivácií prázdnych priestorov, budú prezentované taktiež zahraničné príklady kreatívnych klastrov v rôznych Európskych mestách. Potreba výskumu odráža súčasný stav nedostatku priestorov pre rozvoj kultúrnych a kreatívnych aktivít v Bratislave na jednej strane a veľký podiel nevyužívaných priestorov na strane druhej.
Téma disertační práce: Prázdný prostor měst jako potenciál jejich rozvoje
Školitel: doc. Ing.arch. Gabriel Kopáčik, Dr.
VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE VE VEŘEJNÉM PROSTORU
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Igor Serenčko
V oboru: Architektura
Rozvoj lidské společnosti s sebou přináší neustálé zvyšování množství informací, se kterými se musí člověk každodenně vypořádat. Životní rytmus společnosti ve městech se zrychlil na maximum. Města již nejsou schopna regulovat množství a kvalitu informací a reklamy ovlivňujících dění ve veřejném prostoru. Článek popisuje odborné teoretické přístupy, zabývajících se tématem veřejného prostoru a nastiňuje metodiku budoucího výzkumu s cílem najít možná řešení za použití kvalitativního výzkumu. Předpokládané inovace by tak mohly sloužit jak pro další výzkum, tak pro širší odbornou veřejnost.
Téma disertační práce: Graficky´ design v architektuře
Školitel: Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.
ŽELEZNICE: ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI PRO ARCHITEKTURU
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Kristýna Smržová
V oboru: Architektura
Architektura dnes klade vysoké nároky na udržitelnost. Železnice je z velké části podvyužitá struktura napojená na mnoho brownfieldů, které tak spojuje a vytváří propojenou síť. Cílem navrhovaného výzkumu je systém aktivovat pomocí relativně drobných zásahů. Fenomén bude zkoumán na konkrétních případech pop up struktur ukazujících možnosti a limity kultivace a sociální aktivace místa.
Téma disertační práce: Železnice – její alternativní možnosti pro architekturu
Školitel: Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.
ROZBOR TŘÍ OBYTNÝCH SOUBORŮ VE MĚSTĚ VÍDEŇ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Jana Matyášová Šotnarová
V oboru: Urbanismus
Tato studie se v rámci výzkumného úkolu projektu GA ČR reg. č. 17-26104S zabývá třemi obytnými soubory postavenými v jedné čtvrti města Vídeň. Jedná se o bytové soubory Frauen Werk Stadt, Compact City a Green City nacházející se ve čtvrti Florisdorf.
Jsou to obytné soubory, které vznikaly v rámci třech odlišných filosofií a přístupů. Jsou postaveny blízko od sebe, se stejnou dostupností a podobnými podmínkami, proto je můžeme vzájemně porovnávat.
Téma disertační práce: Proměny obytných území
Školitel: doc.Ing.arch. Kopáčik Gabriel, Dr.
GEOPROSTOROVÁ ANALÝZA VELETRŽNÍCH AREÁLŮ
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Lenka Štěpánková
V oboru: Urbanismus
Veletržní a výstavní areály v Evropě mají v řadě případů unikátní charakteristiky i historii, současně však vykazují také mnoho společných znaků. Geoprostorová analýza může sloužit jako výchozí metoda k identifikaci obecných rysů. Lze ji využít k analýze pozice areálů v rámci měst, ke zkoumání zákonitostí historického vývoje a především ke srovnání jejich prostorových nároků, urbanistické struktury a vnitřního členění. Konkrétní zvolený postup kombinuje využití oborových statistik a volně dostupných mapových podkladů.
Téma disertační práce: Proměny veletržních a výstavních areálů v Evropě
Školitel: doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
ROZDÍLNÉ PŘÍSTUPY STÁTŮ K HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVÝMI VODAMI
Příspěvek doktoranda: Ing. arch. Nina Ličková
V oboru: Urbanismus
Text se zabývá otázkou aplikace systémů hospodaření s dešťovými vodami (dále jen HDV) a jejich aplikace v rámci měst a obcí. Řeší problém, jak dosáhnout užívání těchto principů širokou veřejností u soukromých nemovitostí, architekty a plánovači u veřejných prostranství a budov. Některé z nástrojů jsou implikace do legislativy, rozšiřování informací o HDV, vzdělávání, zavádění do všeobecného povědomí a vytváření motivace k užívání systémů HDV. Bylo vybráno několik zemí v Evropě i zámoří, na jejichž příkladu bude možné porovnat jednotlivé přístupy k propagaci a zavádění HDV. Cílem je získání přehledu o možnostech státu a měst podpořit rozvoj idey správného nakládání s dešťovými vodami.
Téma disertační práce: Nové trendy hospodaření s dešťovými vodami
Školitel: doc. Ing. arch. Karel Havliš
Top